Vysportovaný muž ve středním věku si připraví pět kamenů o hmotnosti přibližně 200 gramů a postaví se předepsaných 20 metrů od dřevěného terče. Obecenstvo ztichne. První kámen vloží do praku, tělo připraví do správného postoje, roztočí prak nad hlavou a po pár kružnicích opsaných prakem ve vzduchu se celou váhou vloží do střely a pustí jeden z popruhů praku. Kamenný náboj vystřelí značnou silou směrem ke kulatému kovovému plátu.
Na první pokus však trefí jen okolní dřevěnou desku, na které zůstanou viditelné stopy. Neztrácí čas ani koncentraci a připraví se na druhý vrh. „Fallar“, zahlásí rozhodčí a zvedne červenou vlajku. Luis z Menorky mine tentokrát terčovou desku úplně, fanoušci si zklamaně povzdechnou. Ještě tři pokusy. Všichni zatají dech. Hlasité zazvonění kovu oznamuje úspěšný hod. Přímo do středu. Diváci ani nestihnou pořádně zatleskat a Luis skóruje znovu. Wow... Neuvěřitelné, trefil i do třetice!
Znáte Malorku jen jako krásný ostrov jako stvořený pro letní dovolenou? To je škoda, protože na začátku března se tu odehrál už druhý mezinárodní turnaj ve střelbě z praku Tir de Fona. Mnozí z nás znají prak jen z biblické historky o pasáčku Davidovi, který porazil bojovníka Goliáše, zatímco na Baleárských ostrovech udržují tuto zručnost živou a z historické tradice se tady stal sport.
Do města Palma kromě mě přiletěli zkušení nadšenci z Evropy i Asie, kteří změřili své síly nejen mezi sebou ale i s místními prakovými kluby. Zároveň si vyměnili postřehy, novinky, zkušenosti a tři noci strávili diskuzemi o praku, munici, stylech a výrobě. Mým úkolem pak bylo sbírání informací o použití praku od těch nejkompetentnějších a pochopení toho, jak tento nástroj funguje. Navíc jsem si také vyzkoušela střelbu z praku a zjistila jsem, že je to nejen sport s dlouhou historií, ale také skvělá zábava.
Už od bakalářského stupně studia se věnuji výzkumu prakových kuliček, které jsou zřejmě jediným dokladem o použití praku v neolitu, tzv. mladší době kamenné. Konkrétně se zajímám o oblast Blízkého východu, protože studuji odbor Pravěká archeologie Předního východu. Moje bakalářská práce rozebírala především kontroverznost těchto artefaktů a interpretační krizi v rámci pojmu prakové kuličky, od kterého se postupně upouští a naopak přibývají nová vysvětlení pro možné využití kulatých hliněných objektů.
Mnoho současných archeologů přisuzuje hliněným kuličkám nedostatečné balistické vlastnosti. Ale osobně se přikláním k názoru německého archeologa Manfreda Korfmanna, který už v sedmdesátých letech minulého století postuloval, že důkazem pro použití praku jsou buď kamenné, nebo hliněné kuličky. Upozorňoval na to, že prak je ve starověkém vojenství dlouho používaná zbraň a vzhledem k dlouhé tradici především na Blízkém východě mohla být přinejmenším jako lovecká zbraň používaná už od mezolitu, tedy střední doby kamenné.
V rámci své magisterské práce se chci víc zaměřit na experimentální archeologii, s jejíž pomocí se budu snažit dokázat efektivnost praku v porovnání s ostatními tradičními prehistorickými zbraněmi.
Když se totiž zaměříme jen na nástroj, který David či Luis použili proti obrněnému nepříteli respektive dřevěnému terči, a na efekt jaký měl na jejich cíle, zjistíme, že z nenápadného a jednoduše vyrobitelného nástroje se v rukou zkušeného uživatele stává mocná zbraň.
